Belize (cestopis) (R�j v Karibiku)

Zv�t�it :::

N�zev CZ: Belize N�zev ENG: Belize Origin�ln� n�zev: Belize Hlavn� m�sto: Belmopan (3 927 obyv.) Po�et obyvatel: 272 945 Rozloha (km2): 22 966 Hustota osob/km2: 11,8 Um�st�n�: St�edn� Amerika Sousedi: Guatemala, Honduras, Mexiko ��edn� jazyk: angli�tina Gramotnost: 94,1 N�bo�enstv�: katol�ci (58%), protestanti (34%) N�rodnostn� slo�en�: Belizci (51%), Indi�ni (24%) Politick� stav: konstitu�n� monarchie �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, Commonwealth, SELA M�na: belizsk� dolar (BZD) = 100 cent� Kurz (K�): 1 dolar = 12,653 (25. 8. 2005) �asov� p�smo: UTC �6hod, CST (Central Standard Time) Mezin�rodn� zkratka: BLZ Dom�na (internet): .bz P�edvolba (telefon): 00501 Ekonomika: Na hospod��stv� se nejv�ce pod�l� zem�d�lstv� a lesn� hospod��stv�. Na HDP se zem�d�lstv� pod�l� 58%, pr�mysl 23% a zem�d�lstv� 19%. V�ce jak t�etina v�eho pr�ce schopn�ho obyvatelstva pracuje v zem�d�lstv�, v pr�myslu a ve slu�b�ch po 30%. N�zk� m�ra inflace, nezam�stnanost se dr�� t�sn� pod 10%. St�tn� dluh tvo�� p�es 40% HDP. Hlavn� odv�tv� ekonomiky: zem�d�lstv� a lesn� hospod��stv� HDP (USD): 1,28 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 4 900 Vodn� plocha (km2): 160 Velk� m�sta: Belize, Corozal, Dangriga, Monkey River, Orange Walk, San Ignacio Hlavn� �eky: Hondo, Neloze, New River, Sarstoon Mo�e: Karibsk� mo�e, Hondurask� z�liv Podneb�: tropick� p�s �hrn sr�ek: Pr�m�rn� ro�n� sr�ky jsou r�zn� dle oblasti. Na severu �in� 1500 mm a na jihu 3000 mm. Kv�ten-listopad je obdob� de���, b�hem n�ho� se �asto vyskytuj� hurik�ny. Ro�n� teploty: st�edn� ro�n� teplota �in� 26 stup�� Celsia Reli�f: V severn� polovin� �zem� ploch� pob�e�n� n�ina, kter� zasahuje a� 75 km do vnitrozem�. Na severoz�pad� pahorkatina. Jih �zem� je hornat�, nejvy��� vrchol Victoria Peak (1122 m n. m.). Flora: subtropick� de�tn� lesy Fauna: velmi pestr� Vyu�it� plochy: lesy (84%), orn� p�da (10%), pastviny (2%), ostatn� (4%) Zaj�mavosti (architektura): pam�tky po kultu�e May� Popis st�tu: V 10. stol. sou��st Maysk� ��e. Po��tkem 16. stol. za��tek �pan�lsk�ho osidlov�n�. Roku 1524 se stala sou��st� Nov�ho �pan�lska. V polovin� 17. stol. na tomto �zem� vznikaly prvn� anglick� osady. V letech 1783-98 pod �pan�lskou spr�vou. Od roku 1798 pod anglickou spr�vou. Od roku 1840 nese toto �zem� n�zev Britsk� Honduras. Roku 1862 se stalo britskou koloni�. V roce 1961 zni�il jeden z tropick�ch cyklon� n�kdej�� hl. m. BelizeCity. Roku 1964 poskytnuta vnit�n� autonomie. Od roku 1981 se z Neloze stala samospr�vn� republika. V 80. letech prob�haly konflikty s Guatemalou, kter� vzn�ela �zemn� n�roky na Belize. Roku 1991 vstup do OAS. Hlavou st�tu je Al�b�ta II., kterou zastupuje gener�ln� guvern�r. Osidlen� je ��dk�, tento st�t m� nejmen�� po�et obyvatelstva ze v�ech pevninsk�ch st�t� Ameriky. �ije zde velmi mnoho vz�jemn� prom�en�ch etnick�ch skupin. V�ce jak polovinu obyv. tvo�� �erno�i a mulati. Zbytek tvo�� Mexi�an� a Guatemalci (30% obyv.), Indi�ni maysk�ho p�vodu (10% obyv.), �ern� Karibov� (asi 7% obyv.), Indov�, ���ani a Evropan�. Po�et analfabet� je pom�rn� n�zk�. Form�ln� p�edstavitel st�tu je britsk� panovn�k. Parlament je dvoukomorov� (poslaneck� sn�movna a sen�t). Pr�vo se ��d� dle britsk�ho. Na hospod��stv� se nejv�ce pod�l� zem�d�lstv� a lesn� hospod��stv�. Na �zem� Belize je mno�stv� rozs�hl�ch plant��, kde se p�stuje p�ev�n� kakao, kokosov� o�echy, ban�ny, citrusov� plody, cukrov� t�tina, r��e, kuku�ice, fazole, ovoce a zelenina. V�echna zem�d�lsk� p�da nen�, mj. i z nedostatku pracovn�ch sil, vyu�ita. Proto se mus� potraviny z velk� ��sti dov�et. Stejn� jako v�t�ina spot�ebn�ho zbo��. Vyv�� se ��st produkce t�by d�eva (hl. mahagon, cedr, r��ov� d�evo), ��st produkce z rybolovu (garn�ti, hum�i) a pr�myslov� v�robky. A to hlavn� do USA. Zem� m� m�lo nerostn�ho bohatstv�. K doprav� se pou��vaj� hlavn� silnice a pob�e�n� plavba. V zemi roste v�znam cestovn�ho ruchu. Belize: O�ima cestovatele... OKRUH MEXICO - BELIZE - GUATEMALA D�lka trv�n� trasy: 18 dn� Ve dnech: 12.8.1999 - 30.8.1999 Po�et �len� v�pravy: 3 Pr�m�rn� v�k v�ech �len�: 22 let Ofici�ln� n�zev v�pravy: Expedice za kr�sami a kr�skami st�edn� a j�n� ameriky Pen�n� prost�edky: Kreditn� karty Visa a Mastercard, Americk� dolary P�estn� t�i t�dny p�ed za��tkem na�� cesty jsme si �ekli do kter�ch st�t� to vlastn� chceme jet a za�ali jsme pl�novat a vym��let. Vzhledem k tomu, �e jsme byli tou dobou v USA, tak jsme si museli vy��dit v�za tam. Vyslali jsme Pavla (nejmlad�� �len v�pravy) do Waschingtonu aby teda sehnal pot�ebn� v�za. Proto�e ihned na tento okruh plynule navazoval okruh j�n� amerikou, m�l na starosti vy��dit t�ch v�z pon�kud v�ce. Za t�i dny se vr�til a moc toho nedovezl. Mexick� v�zum si m�me vy��dit v Bostonu, do Guatemaly pr� �e�i v�za nepot�ebuj�, ale dovezl alespo� v�za do Belize. Tak za�alo sh�n�n� v�z do Mexica. Konzul�t jsme na�li v pohod�, m�li jsme dokonce v�e pot�ebn� pro na�e vy��zen�, ale dalo n�m velkou pr�ci vysv�tlit t� ��ednici, �e pot�ebujeme v�za. Ona n�m toti� tvrdila, �e pr� m�me bezv�zov� styk. No tak jsme �li dom� a nechali jsme si p�es �esko ov��it jestli m� ��ednice pravdu. Samosebou nem�la, ale �as u� kvapil a my m�li v ��zen� i letenky. Den p�ed pl�novan�m odletem jsme si �li ta v�za vy��dit znovu, ale tentokr�t jsme byli ne�stupn� a to bylo dob�e, proto�e, jak se pozd�ji uk�zalo, museli jsme to v�zum nejednou ukazovat. Tak�e v�zum jsme dostali den p�ed odletem a po��d jsme nem�li letenky. Ty se n�m vy�izovaly a� n�kde v L.A. Uji��ovali n�s, �e to ur�it� p��jde expres po�tou r�no v den odletu. Tak se i stalo, ale nep�i�ly r�no, n�br� v poledne. To u� jsme m�li nabalen� na�e mal� cestovn� bat��ky (opravdu jsme si na skoro dva m�s�ce cestov�n� s sebou vzali pouze dva bat��ky pro t�i lidi. Prost� nic zbyte�n�ho.) a v den odletu jsme u� �ekali jenom na letenky u cestovn� kancel��e, kter� n�m je vy�izovala. Odtama jsme jeli pak u� p��mo na leti�t� a ve 14.30 jsme odl�tali do Mexico City s mezip�ist�n�m v NY. Tomu se ��k� dokonal� pl�nov�n�... 12.8.1999 Start na�� dovolen� opravdu vy�el, i kdy� se lidi s n�ma vs�zeli, �e to prost� nezvl�dneme odlet�t. Do Mexico City jsme p�ilet�li o p�lnoci a jeliko� jsme v�ichni byli ve �pan�lsky mluv�c�ch zem�ch poprv�, hned na leti�ti jsme ud�lali z�sadn� chybu. Po v�b�ru pen�z z bankomatu n�s odchytili taxik��i a u� n�m pom�hali z v�cma do auta. Oni anglicky ani �blept a by zase nic �pan�lsky. Jenom jsme sebou m�li knihu z velice u�ite�n�ma fr�zema, tak jsme jim �ekli kam to chceme a ptali se za koik n�s tam odvezou. M�sto aby odpov�d�li, tak n�s vmanipulovali do auta a u� se jelo. Teprve pak n�m uk�zali cen�k (jak se pozd�ji uk�zalo, tak byl fale�n�) a to u� jsme nemohli vystoupit, tak�e n�m nezbylo, ne� po�adovanou sumu, kter� byla asi dvacetin�sobn� p�edra�en�, zaplatit. To jsme nav�c je�t� ani nev�d�li kde je n� hotel, kde jsme cht�li dojet. Byli jsme vysazeni v n�jak� �pinav� ��sti m�sta, ve v�ech pr�vodc�ch p�ou, �e se v�ude krade, p�epad� a my je�t� takov� neotrkan� m�stn�m prost�ed�m a u� si mus�me sami v tmav�ch uli�k�ch, na kter�ch post�v� plno pochybn�ch individu�. Hotel do kter�ho jsme m�li zam��eno (a kter� doporu�oval pr�vodce Lonely Planet) byl zru�en�, tak jsme pak obchazeli n�kolik hotel� a ptali se podle frazeologick� p��ru�ky, jestli maj� pokoj pro t�i a oni v�t�inou m�li, ale pln�, tak jsme �li zase o d�m d�l a �t�st�na n�s zavedla do hotelu, kter� byl velmi p�kn�, na Mexico i velmi levn� a mluvili tam anglicky. Tak jsme se tam ubytovali a zni�eni z letadla cht�li sp�t. Pavel ale cht�l hned j�t prozkoum�vat m�stn� hospody a p�estn� jak p��ru�ky ��kaj�, nejezte nic, co se p�ipravuje na ulici a co by mohlo b�t um�v�no nebo p�ipravov�no z vody, kter� nebyla purifikov�na. Tak jsme si dali n�jak� maso, co tam ro�nili venku na ulici a k tomu d�us�k z pap�je a samosebou vody, kter� byla p�eva�en� jen z velmi malou pravd�podobnost�. Je�t� jsme si na dobrou noc dali piv�nko Corona. 13.-14.8.1999 Dva dny sta�� na pozn�n� Mexico City a jeho p��m�stsk�ch ��st�. Zaj�mav� je n�m�st� Zocalo, kde je jednak historick� katedr�la a dal�� stavby �pan�lsk� architektury a za zm�nku stoj� i to, �e p��mo na n�m�st� je ��st historick�ch vykop�vek a velmi �asto zde m��ete vid�t tan��c� indi�ny v p�vodn�ch kroj�ch. Kousek metrem a pak tramvaj� jsou takzvan� "plovouc� zahrady" Miraflores, kter� vypadaj� jako Ben�tky, proplouv�te se na gondol�ch, m��ete si zaplatit hudebn�ky a ti v�m budou hr�t po cest� lod�. Takt� si m��ete kdekoliv vystoupit a t�eba nakoupit n�jak� tropick� kv�ty. No a pak Teotihuacan, kde se nach�z� pyramida del Sol (slune�n�) a pyramida de la Luna (mes��n�). Tyto pyramidy na n�s svou ohromnou velikost� ud�laly dojem. Bodej� ne, kdy� pyramida slunce je t�et� nejv�t�� pyramida na sv�t� (po pyramid�ch v G�ze). Bohu�el jsme tam dojeli, kdy� u� m�li zav�en� vstup do are�lu a za hotel se n�m necht�lo platit, tak jsme se rozhodli otestovat n� nov� stan a deky z letadla (ano spac�ky jsme nem�li, proto�e jsou moc velk�, zato takov� deka z letadla je lehk�, skladn� a v�h�evn�. Doporu�ujeme British Airways.). Jako na potvoru byly v�ude staven� a nebo kaktusov� pole. Tak jsme se teda rozhodli si postavit stan uprost�ed toho kaktusov�ho pole. Zj�stili jsme, �e plody zdej��ho kaktusu jsou jedl� (ale hodn� pichlav�) a tak jsme m�li postar�no o ve�e�i. V noci klesla teplota pod bod mrazu, proto�e byly zmrzl� kalu�e a tak jsme asi od t�� od r�na b�hali kolem stanu a �ekali na sv�t�n�. Takov� sv�t�n� nad pyramidou velkou jako hora, to je taky nezapomenuteln� z�itek. R�no jsme posn�dali zase kaktusy a �li se pod�vat na pyramidy. Vyj�t v�echny schody a� na horu, to nen� jen takov� proch�zka pro d�chodce, ale po��dn� maka�ka. A to jsou ty pyramidy dv�. Byly tam za odm�nu n�dhern� rozhledy do krajiny. Pyramid jsme nem�li dost a tak jsme si zajeli je�t� do Tuly, kde jsou sv�tov� zn�m� kamenn� bojovn�ci, ale nestoj� to za to ztr�cet tam �as. Ale to je pouze subjektivn�, t�eba se v�m tam bude l�bit. 15.-16.8.1999 Jeli jsme autobusem do Guadalajary, druh�ho nejv�t��ho m�sta, kter� le�� na z�padn�m pob�e�� Mexica. Byl to celono�n� p�ejezd a nebyla to na�e zast�vka, odtud jsme pouze projeli do m�ste�ka Tequila (spr�vn�, vyr�b� se tam tequila a p�stuje se tam v�ude agave, ze kter�ho se to d�l�). Tam jsme za�li na prohl�dku tov�rny Jose Cuervo (nejstar�� tequilov� tov�rna na sv�t�, kde jsme vid�li cel� proces v�roby, v�etn� ko�tova�ky nejkvalitn�j�� ro�n�kov� tequily. No aby nam nebylo l�to, tak jsme v noci zase jeli do Mexico City. 17.-18.8.1999 Fi�eli jsme p�es m�sto Taxco (st��brn� doly a kr�sn� hory okolo) do Acapulca. V Taxcu jsme se za�li pod�vat po obchodech se st��brem, proto�e t�chto obchod� je tam p�es 300, tak jsme si i my n�co vybrali. Pozd� jsme si ale v�imli, �e na onom �et�zku je naps�no made in Italy. Bylo n�dhern� po�as� a tak jsme hned sp�chali do p��mo�sk�ho m�sta Acapulco, kde jsme z�stali celkem 25 hodin. Cel� den jsme str�vili na pl�i, kde n�m nosili j�dlo a pit� p��mo pod slune�n�k. Odpoledne jsme si �li zajezdit na vodn�ch skutrech a j� (Petr) jsem si nechal upravit podle m�stniho folkloru vlasy. Spletli mi je do cop�nk�, tak�e te� u� jsem jako domorodec (v�etn� op�len�). 19.8.1999 Celou noc a p�l dne jsme jeli autobusem kolem pop�e�� a p�es hory s n�dhern�ma vyhl�dkama autobusem. Kdy� jsme vystoupili, zj�stili jsme, �e c�lovou stanici jsme o 5 hodin j�zdy p�ejeli, tak jsme sedli na dal�� bus a ve 20.00 (celkem 19 hodin j�zdy v buse) jsme dojeli do Oaxacy, kde jsme meli tak akor�t n�ladu poj�st, naj�t hotel a sp�t. 20.8.1999 Jsme jeli busem na vykop�vky Monte Alban. P�kn� p��rodn� scen�rie a pyramidky. 21.8.1999 Jsme byli v Palenque (zase n�jak� Maysk� pyramidy) a stihli jsme se zajet okoupat k vodop�d�m Agua Azul. Tam jsme jeli busem ale zp�t jsme jeli na korb� n�kla��ku. Kr�sn� vodop�dy uprost�ed pralesa, stra�n� horko a vlhko, ale voda byla bohu�el trochu kaln� po bou�i. Pak jsme celou noc jeli do Meridy. 22.8.1999 Meridu jsme profi�eli a jeli rovnou do Chichen Itzy. Pyramidy Chichen Itza byly nejl�pe zachovan�, jsou v pralese, ale jsou tam tis�ce turist�. Ty se n�m celkem l�bily, i kdy� odpoledne trochu sprchlo. Do jedn� pyramidy se dalo j�t i dovnit�. Byly to vlastn� dv� pyramidy v sob�. V noci jsme jeli do Cancunu busem asi �tvrt� kategorie, kde pomalu p�epravovali i slepice uvnit� busu, ale pre�ili jsme to a za odm�nu jsme si pronajali p�kn� drah� hotel v Cancunu. 23.-24.8.1999 To jsme str�vili dva dny v p��mo�sk�m letovisku Cancun, kde jsou b�l� k�emi�it� pl�e (��k� se jim air-conditioned neboli klimatizovan�, proto�e p��jemn� ten p�sek chlad�). Pro ty kdo nev�, kde to je, tak Cancun je p��mo�sk� m�sto a je tu Carribsk� mo�e (Nick Sloter :-) ). No jestli jste n�kdy vid�li ten p�iblbl� seri�l o nesmrteln�m detektivovi v plavk�ch a mysleli si (jako j�), �e ta voda je po��ta�ov� dokreslovan�, tak jste byli na omylu. Voda v mo�i je opravdu azurov� modr� a opravdu se po pl�i proch�z� hezk� sle�ny v bikin�ch. Zajeli jsme si lod� na Ostrov �en (Isla Mujeres). �en tam moc nebylo, zato ��len� vedro. Dali jsme si 14 kilometrov� pochod kolem pod�e��, chv�li se pot�p�li a poprv� v �ivot� jsem si zaplaval se �ralokem ve vod�, dokonce jsme m�li mo�nost si toho dvoumetrov�ho macka chytnout do ruk. Jsme �iv� a zdrav�, tak�e to asi nebyl lidojed, nebo u� spapal n�jakeho turistu p�ed n�ma. D�le jsme tam nav�t�vili �elv� farmu a �elv� l�he� krevet velk�ch. Po dvou dnech v�len� se na pl�i jsme se vydali p�es Chetumal (policejn� a vojensk� m�sto) do dal��ho st�tu na�� cesty: BELIZE. 25.8.1999 BELIZE le��c� j�n�ji p�i pob�e�� Carribsk�ho mo�e a se sv�mi ostrovy na n�s ud�lalo dojem. Ve�er jsme dojeli busem do Belize City, p�eckali noc v nejhor��m hotelu na�eho �ivota, ale pre�ili (Asi 100 stup�ov� vedro, rozvrzan� a stra�n� kr�tk� postele a po zemi asi 10cm dlouz� �v�bi. Prost� idyla. Ve�er jsme ale pokecali se dv�ma am�kama, kte�� to tam znali a tak jsme se hned r�no zbalili a jeli motorov�m �lunem asi hodinu do Carribskeho mo�e na ostrov Caye Caulker. Po p��jezdu za n�dhern�ho po�as� n�s uv�tali domorodci slovy: "Wellcome to paradise" (Pro neznal� angli�tiny: "V�tejte v r�ji") Levn� hotel, levn� j�dlo, hezk� sle�ny z cel�ho sv�ta. Zaj�mav� lid� a co v�c: azurov� �ist� a tepl� voda v karibiku. Cht�li jsme se je�t� ten den pot�p�t s bombama v kor�lov�ch �tesech, ale vzhledem k m�m 40-tistup�ov�m hore�k�m (no jo...��eh), jsme to odlo�ili na dal�� den. 26.8.1999 Dopoledne str�vili kluci o�umov�n�m zdej��ch opaluj�c�ch se d�vek a pit�m piva. J� jsem si d�val hezky z�baly a papal zmrzlinu. Do odpoledne jsem byl fit a fi�el jsem se i koupat. Vzhledem k dokonal�mu pl�novan� (haha) se n�m poda�ilo na ostrov� b�t p�estn� za �pl�ku a proto byla upl�kov� karibsk� p�rty (Carribian bonefire full moon party). Velk� r�kosov� ch��e slou��c� jako bar jenom hu�ela. Mnoho n�rodnost�, chlap� a hlavn� d�vek. Mezi palmami velk� ohe� kolem kter�ho tancovalo plno skoro nah�ch lid� na m�stn� hudbu, m�chan� n�poje za levn� pen�z...prost� opravdu R�j. Dokonce m� p�estala bolet hlava. Pa�ili jsme skoro do r�na. 27.8.1999 Na druh� den jsme si zaplatili pot�p�n� s opravdov�ma pot�pe�sk�ma bombama, ale proto�e jsme nem�li ani jeden z n�s pr�kazku pot�pe�e, tak jsme nakonec jeli jenom se �norchlem a br�lema kousek lod� od ostrova na voln� mo�e, kde jsme m�li mo�nost vid�t kor�lov� �tesy, stovky druh� barevn�ch karibsk�ch rybi�ek, velk� �raloky a asi dvoumetrov� rejnoky. Paradn� p�ldenn� potap�n� asi se t�emi p�ejezdy z m�sta na m�sto lod� n�m oko�enilo na�e putov�n�. Odpoledne jsme p�ejeli lod� na pevninu a neradi jsme opou�t�li tento ostrov r�je, ale dal�i z�itky volaj�... Na pevnin� jsme chytli odpoledn� autobus a p�ejeli do hrani�n�ho m�sta z Guatemalou: San Ignacio. Hranice byly zav�en�, tak jsme se nechali p�emluvit na hotel a m�li jsme dokonce anglicky hraj�c� kabelovou televizi. 28.8.1999 R�no jsme tax�kem dojeli na hranice z Guatemalou a za�aly probl�my. P�ed m�s�cem toti� zm�nili z�kon a �e�i u� mus� m�t v�za, kter� my samosebou nem�li. Hlavn� �e jsme asi t�i t�dny tomu byli na Guatemalsk� ambas�d� ve Waschingtonu. Tak�e jsme u� si ��kali, �e se z n�s stanou bezdomovci v Belize. Pry m�l b�t konzul�t ve m�st� asi kilometr od hranic. Bylo 6.30 r�no a ke v�emu je�t� sobota, tak jsme tam jeli taxanem. Zav�eno, �ekali jsme hodinu, pak p�isel jeden m�stn� a vysv�tlil n�m, �e konzul�t je v sobotu zav�en� (p�itom na hranic�ch n�m cel��k ��kal, �e bude otev�en�). Par�da. Pak n�m �ekl, �e konzul (pracovnik) bydl� n�kde ve stejn� vesnici. Po p�l hodin� hled�n� jsme stali p�ed jeho vilou a klepali na dve�e. 7.30 r�no. ��kali jsme si: on je�te sp�. Nespal. Jeden m�stn�, co jim chod� ukl�zet n�m sd�lil, �e jeli n�kam na v�let a nikdo nev� kdy se vr�t�. Mobiln� telefon taky nem�.... V�ude jenom sam� �pan�l�tina a nikdo ani na celnici anglicky. Nejlep�� bylo, �e do Mexika se u� ne�lo vr�tit, proto�e jsme meli v�zum na jeden vstup a hrani���i z Belize n�m u� taky dali do pasu raz�tko, �e jsme opustili zemi, tak�e ani tam jsme se u� vr�tit nemohli. Byli jsme vlastne mimo st�ty v celn�m prostoru a nemohli ani tam ani zp�t. Nakonec nas odchytil jeden Guatemalsk� taxik��, kter� m�l na "���e" zn�m�ho a um�l anglicky a tak to tam protla�il, �e volali do Guatemala City a �e si m�me po�kat, co s n�ma bude. �ekali jsme velice dlouho a po��d se nic ned�lo, kolem n�s chodily babky tam a sem a vexl�ci z m�stn� m�nou se n�s po��d sna�ili p�esved�it na sm�nu pen�z. ��dn� prodejna z j�dlem, stra�n� vedro. Nakonec jsme se nat�hli p��mo v celn� budov� na zem, od kter� �el alespo� trochu chl�dek. Ve 14.00 se n�co za�alo d�t. Vzali si na�e pasy a letenky, kter� jsme m�li z Guatemaly do Peru a �li si je n�kam ofotit. Nakonec jsme dostali pasy i letenky zp�t a do pasu raz�tko, �e n�m vstup povoluj� p�estn� na 72 hodin. Pro n�s to bylo akor�t. N� zachr�nce taxik�� za odm�nu vyd�lal. Vezl n�s tax�kem p�es 100 kilometr� na Inck� pyramidy uprost�ed Guatemalskeho pralesa Tikal. Tam jsme se poprve po 25 hodinach najedli a co to nesly��me, od vedlej��ho stolu se k n�m nese l�biv� zvuk �e�tiny. N�hoda jako blazen. Sle�na Hana bydl�c� v Ostrav� s p��telem Konstanciem z Nikaraguy (ov�em studoval v Ostrav� na B��sk�, tak�e taky mluv�c� �esky). Tak jsme hodili �e�, za�li si prohl�dnout asi nejhez�� pyramidy z toho mno�stvi, kter� jsme m�li mo�nost vid�t a ve�er jsme jeli asi 70 kilometr� stejn�m tax�kem (taxik�� na n�s schv�ln� �ekal, byli jsme domluveni) do M�sta Santa Elena, kde u� jsme si jenom obe�li p�r obchod� z dobrotama a p�espali v hotelu. 29.8.1999 R�no n�m jel autobus do Guatemala City. Vzhledem k tomu, �e cesta vede m�sty p�es prales a v Guatemale se cesty teprve za��naj� stav�t, jsme se divili, �e to ten autobus zvl�dne p�es ty ��len� hrboly. Jelo se jenom po hl�n� a kamenech. M�sty to vypadalo jako by autobus u� u� m�l spadnout do rokle nebo se o n�jak� v�mol p�evrhne, ale nakonec jsme po 15 hodin�ch j�zdy dojeli do hlavn�ho m�sta, najedli se a taxikem jeli na leti�t�. Leti�t� bylo na�t�st� �pln� pr�zdn� a tak jsme se nat�hli na lavi�ky a spali a� do r�na. 30.8.1999 Tak to je ofici�ln� konec okruhu po St�edn� Americe a na tento okruh jsme se p�eletem v 8.00 r�no p�em�stili do J�n� Ameriky, kde pokra�ovala na�e dobrodru�stv� ve st�tech Peru, Bol�vie a Ecuador. Autor: Petr. G.