![]() ![]() Evropsk� zemi�ka v Alp�ch s nulov�m zadlu�en�m a rostouc� ekonomikou, jedna z velmi bohat�ch zem� sv�ta� N�zev CZ: Lichten�tejnsk� kn�ectv� N�zev ENG: Liechtenstein Origin�ln� n�zev: Fuerstentum Liechtenstein Hlavn� m�sto: Vaduz (5 075 obyv.) Po�et obyvatel: 33 480 Rozloha (km2): 160 Hustota osob/km2: 209,25 Um�st�n�: Z�padn� Evropa Sousedi: Rakousko, �v�carsko ��edn� jazyk: n�m�ina Gramotnost: 100 % N�bo�enstv�: katol�ci (87%), protestanti (7%) N�rodnostn� slo�en�: Lichten�tejnci (70%), �v�ca�i (16%), Raku�an� (8%), N�mci Politick� stav: kn�ectv� �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, EFTA, CE, OBSE M�na: �v�carsk� frank (CHF) = 100 centim� �asov� p�smo: UTC +1, SE� Mezin�rodn� zkratka: LIE Dom�na (internet): .li P�edvolba (telefon): 00423 mobil: 004236, 004237 Ekonomika: Infalce a nezam�stnanost kolem 1%, zahr. dluh je nulov�, hosp. r�st p�es 10%. Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl HDP (USD): 825 mil. HDP (na 1 obyv. v USD): 25 000 Vodn� plocha (km2): 0 Velk� m�sta: Schaan, Balzers Mo�e: nem� Podneb�: m�rn� p�s �hrn sr�ek: 1132 mm Ro�n� teploty: -0,3�C (v zim�) a� 17,4�C (v l�t�) Reli�f: celou z�padn� hranici se �v�carskem tvo�� �dol� �eky R�n obklopen� horami; jihov�chod tvo�� hory, kter� na jihu p�esahuj� 2500 m; nejvy��� hora Naafkopf (2574 m n. m.) Flora: lesy m�rn�ho p�su Fauna: svi�� horsk�, kamz�k Vyu�it� plochy: lesy (36,5%), orn� p�da (24%), pastviny (16,5%), ostatn� (23%) Zaj�mavosti (architektura): Zaj�mavosti (p��roda): Popis st�tu: Historie: Kolem roku 500 n. l. prvn� os�dlen� germ�nsk�mi kmeny. V letech 742-814 sou��st ��e Karla Velik�ho. V roce 1719 se spojila hrabstv� Vaduz a panstv� Schellenberg�, kter� vznikla ve 14. stol., a vytvo�ila Lichten�tejnsk� kn�ectv�. To v�ak z�stalo sou��st� ��msko-n�meck� ��e. V roce 1806 se zem� stala sou��st� R�nsk�ho a pozd�ji N�meck�ho spolku a roku 1866 z�skala zem� plnou nez�vislost. Od roku 1923 je sou��st� celn� unie se �v�carskem. P�stuj� se brambory a ovoce. Chov� se skot. V�voz: stroje, zn�mky, dent�ln� produkty, hrn���sk� produkty. Dovoz: potraviny, stroje, textiln� v�robky, dopravn� prost�edky. Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou hlavn� zem� EU (N�mecko, �v�carsko, Rakousko, It�lie) a USA. Liechten�tejsko: O�ima cestovatele... Kn�ectv� Liechten�tejsko Liechten�tejsnko je minist�t s rozlohou puh�ch cca 160 km². Nach�z� se v srdci Evropy mezi �v�carskem a Rakouskem. Nejvy��� vrchol se naz�v� Naafkopf (2574m n.m.). Nejv�znamn�j��mi �ekami kn�ectv� jsou R�n a Samina Klima je m�rn�. Liechten�tejsnko ��t� p�ibli�n� 31000 obyvatel, z toho cca 33% p�ipadaj� na cizince (p�edev��m �v�cary, Raku�any a N�mce). ��edn�m jazykem je n�m�ina, obyvatel� ov�em hovo�� vlastn�m dialektem. 87% obyvatel se hl�s� ke katolick�mu a 8% k protestansk�mu vyzn�n�. Vlastn� historie Liechten�tejnska za��n� v roce 1719, kdy byla sjednocena dv� hrabstv� - Vaduz a Schellenberg. Vznik� tak Kn�ectv� Liechten�tejnko. V obou sv�tov�ch v�lk�ch si zachovalo svou neutralitu. V roce 1924 vytvo�ilo se �v�carskem m�novou, celn� a po�tovn� unii. V roce 1990 p�istupuje k OSN. Podle �stavy je dne�n� Liechten�tejnsko parlament�rn� monarchie zalo�en� na demokratick�ch z�kladech. Hlava st�tu je kn�e, jeho� s�dlo je v z�mku Liechtenstein vyp�naj�c�m se nad hlavn�m m�stem kn�ectv� Vaduzem. Liechten�tejnsko, d��ve chud� agr�rn� zem�, pat�� v sou�asnosti k nejpr�myslov�j��m a nejbohat��m st�t�m sv�ta. K nejv�znamn�j��m odv�tv�m pr�myslu patr� nap�. d�evozpracuj�c�, n�bytk��sk�, chemicko-farmaceutick�, textiln� a konzerva�n� pr�mysl. Tento st�t je toti� pom�rn� chud� na nerostn� suroviny. Hlavn�m d�vodem rychl�ho hospod��sk�ho r�stu je ov�em liber�ln� da�ov� syst�m. Z tohoto d�vodu zde maj� �etn� zahrani�n� firmy sv� s�dlo. Liechten�tejnsko l�k� turisty p�edev��m k p�� turistice a zimn�m sport�m. K turisticky nejzaj�mav�j��m kulturn�m c�l�m pat�� bezpochyb hlavn� m�sto Vaduz. Kn�ec� z�mek nem� turista ov�em mo�nost nav�t�vit, jeliko� v n�m trvale pob�v� kn�ec� rodina. Ale i tak nab�z� toto nevelk� hlavn� m�sto n�v�t�vn�k�m pom�rn� dostatek kulturn�ch z�itk�. Lichten�tejnsko - prohl�dka Vaduzu. Kolem 6. hodiny rann� p�ij�d�me do Vaduzu. Po rozh�b�n� a posiln�n� t�la se vyd�v�me s na�� pr�vodkyn� Zuzanou na prohl�dku super �ist�ho a upraven�hom m�sta. Ihned pozn�v�me, �e se jedn� skute�n� o vysoce kulturn� m�sto - po ulic�ch a n�m�st�ch jsou rozesety sochy a plastiky. Proch�z�me kolem muzea um�n�, galerie, obchodu s hodinkami, parlamentu, vedle n�ho� se pr�v� za�ala stav�t dal�� budova parlamentu. N�sledn� p�ich�z�me ke kostelu, kter� je ov�em je�t� zav�en�, tak�e ho jen obch�z�me a vyd�v�me se p��krou cestou ke kn�ec�mu z�mku. Proch�z�me kolem dom� s kr�sn�mi zahradami obsahuj�c�mi i exotickou kv�tenu (nap�. bambusy). Se stoupaj�c� v��kou z�sk�v�me kr�sn� v�hled na m�sto. D�le proch�z�me lesem, kter� obsahuje nau�nou stezku s informa�n�mi tabulemi o kn�ectv�. Co n�s na t�chto tabul�ch p�ekvapilo, bylo to, �e text t�m�� kop�roval u�ebnici k p��prav� na maturitu z n�m�iny. Tak�e neust�vaj� na�e dohady, jak se mohli tv�rci t�chto tabul� dostat k t�mto �esk�m skript�m. Za n�kolik des�tek minut vystoup�v�me a� k z�mku, jeho� �t�rkov� vjezd pr�v� k dokonalosti dlouh�mi hr�b�mi uhrab�val m�stn� vr�tn� s vys�la�kou. Po chv�li m�me �t�st� a p�ij�d� jak�si kn�ec� n�v�t�vn�k v �erven�m bour�ku. Po obhl�dnut� stavby se vyd�v�me zp�t a na n�m�st� nedaleko stanovi�t� na�eho autobusu m�me kr�tk� rozchod. Prohl��me si zaj�mav� plastiky, n�dhern� upraven� z�hony, �apit�, pod n�m� se konaj� r�zn� kulturn� a z�bavn� akce. N�sledn� se vrac�me do autobusu a vyj�d�me. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: cestovani.webz.cz/ |
|
V�ce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit �l�nek Zobrazit forum Psi plemena (486) |