WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Art�sko-normandsk� basset (Basset artesien normand)


PS� SV�T


Art�sko-normandsk� baset je nadan� vynikaj�c�m �ichem a melodick�m hlasem. Je vytrval�, ne v�ak p��li� rychl�. Povahou je nesobeck� a velmi laskav�.


ANGLICK� N�ZEV:
angl.: Artesian-Norman Basset; fr.: Basset art�sien normand; �es.: Art�sko-normandsk� baset

P�VOD:
Art�sko-normandsk� baset je mal� loveck� pes, u��van� p�edev��m pro lov se zbaran�. Lov� s�m, stejn� jako ve sme�ce. Jeho kr�tk� kon�etiny mu dovoluj� proniknout do toho nejhust��ho k�ov�, tam, kam se velk� pes nikdy nedostane. Jeho nejobl�ben�j��m je lov kr�l�ka, ale lov� stejn� dob�e tak� zaj�ce a jelena. P�i lovu je sice ne tak rychl�, zato v�ak o to v�ce vytrval�.

Kontrolovan� chov kr�tkosrst�ho Francouzsk�ho baseta za�al n�kdy od roku 1870. Z baset�, kte�� m�li z�ejm� spole�n� p�vod, hrab� Le Couteulx of Canteleu upevnil u��van� typ Art�sko-normandsk�ho baseta s rovn�ma p�edn�ma nohama, kter�mu se ��kalo �Artois�, zat�mco pan Louis Lane vyvinul n�padn�j�� a v�ce atraktivn� typ s pok�iven�ma p�edn�ma nohama, kter�mu se ��kalo �Normand�. V roce 1924 bylo jm�no Art�sko-narmandsk�ho baseta kone�n� p�ijato pro chov a klub pana L�ona Verriera, kter� ve v�ku 77 let p�evzal club jako p�edseda v roce 1927, cht�l pos�lit Normansk� charakter plemene. V knize standard� loveck�ch ps� roku 1930 byla 2 plemena, a to Artoissk� baset a Art�sko-normandsk� baset, a pro tato 2 plemena nach�z�me n�sleduj�c� zm�nku: �V�bor Soci�t� de V�nerie rozhodl a zaznamenal, �e Art�sko-normansk� baset by nem�l b�t, ale je jedn�m stupn�m p�em�ny sm�rem k Normansk�mu typu, bez jak�koliv stopy �Artoise�.
POPIS:
Art�sko-normandsk� baset je vzhledem k velikost pon�kud dlouh� t�lem, av�ak dob�e vyv�en�, kompaktn�, kter� noblesou sv� hlavy p�ipom�n� velk�ho Normansk�ho honi�e.
V��ka v kohoutku je v pom�ru k d�lce jeho t�la 5:8. Hloubka hrudi je v pom�ru k jeho v��ce v kohoutku 2:3. ���ka lebky je v pom�ru k d�lce jeho hlavy 1:2. D�lka �enichu je v pom�ru k d�lce jeho lebky 10:10.
Lebku m� kopulovit� zformovanou, st�edn� ���ky, se zjevnou t�lovou kost�. Hlava celkov� mus� vypadat such�. Stop je dob�e vyzna�en�, ne v�ak nijak p�ehnan�. Nos je �ern�, velk�, p�es rty m�rn� vy�n�v�, ch��p� m� dob�e otev�en�. �enich je p�ibli�n� stejn� dlouh� jako lebka, a je m�rn� orl�. Horn� ret zna�n� p�ekr�v� doln� ret, nen� p��li� t�sn� ani p��li� sv�en�. O�i m� ov�ln� tvarovan�, velk�, tmav�, v harmonii se srst�, s klidn�m a v�n�m v�razem. U�i m� posazen� co nejn�e a nikdy nad lini� oka, jsou na spodu n�zk�, dovnit� zato�en�, ohebn�, velmi dlouh�, d�lkou dosahuj� p�inejmen��m d�lky �enichu, preferuje se jejich ukon�en� na konci �enichu. Krk m� dosti dlouh�, s mal�m lalokem. Z�da jsou �irok�, dob�e stav�n�. Bedra jsou m�rn� podkasan�. Hru� je ov�ln�ho tvaru, podel��, dob�e vyvinut�. Boky m� pln�. Ocas je vcelku dlouh�, u z�kladu �irok�, sm�rem ke konci se zu�uje, v klidu se �pi�ka ocasu mus� dot�kat zem�. Je no�en� �avlovit� zato�en, nikdy v�ak nespad� p�es z�da. P�edn� kon�etiny jsou dosti kr�tk�, dobr� kostn� struktury, ve sv� polovin� dosti zak�iven�. Ramena m� �ikm� a svalnat�, lokty bl�zko u t�la. Zadn� kon�etiny m� siln� a svalnat�. Tlapky m� ov�ln� tvarovan�, trochu podlouhl�, se sp�e sev�en�mi prsty. K��i m� jemnou a ohebnou. Srst je p�il�haj�c�, kr�tk� a hladk�, ne v�ak p��li� jemn�.
V݊KA:
Art�sko-normandsk� baset m� v kohoutku 30 a� 36 cm, s toleranc� +/- 1 cm pro v�jime�n� jedince.
V�HA:
Art�sko-normandsk� baset m� hmotnost 15 a� 20 kg.
SRST:
Art�sko-normandsk� baset m� p�il�haj�c�, kr�tkou a hladkou srst, ne v�ak p��li� jemnou. Zbarven� je trojbarevn� - srn�� s �ernou �p�ikr�vkou� a b�l�; nebo dvojbarevn� - srn�� a b�l�. U trojbarevn�ch ps� by srst na hlav� m�la b�t v�ce pokryta srst� t��slov� zbarvenou a ukazovat kruh tmav�ch chlup� na ka�d� stran� sp�nku. �ern� p�ikr�vka nebo �ern� z�platy by se m�la skl�dat z �ern�ch pevn�ch chlup� nebo �erno �ediv�ch � strakat�ch.
CHARAKTER:
Art�sko-normandsk� baset je nadan� vynikaj�c�m �ichem a melodick�m hlasem. Je vytrval�, ne v�ak p��li� rychl�. D�ky v�em sv�m p�edpoklad�m pro loveckou slu�bu dovoluje sv�mu p�novi se z jeho loveck� pr�ce pln� t�it. Povahou je nesobeck� a velmi laskav�. Velmi snadno se cvi��.
P��E:
Art�sko-normandsk� baset pot�ebuje dostatek pravideln�ho pohybu, dlouh� proch�zky a p�im��enou p��i o srst. Jinak nepot�ebuje ��dnou zvl�tn� p��i.
PR�M�RN� D�LKA �IVOTA:
Art�sko-normandsk� baset se pr�m�rn� do��v� 13 a� 15 let.
VYU�IT� P�VODN�:
Loveck� pes zaj�c� a kr�l�k�, nah�n�� ve sme�k�ch i samostatn�, barv��.
VYU�IT� DNES:
Loveck� pes zaj�c� a kr�l�k�, nah�n�� ve sme�k�ch i samostatn�, barv�� a spole�n�k.
PLEMENO:
FCI VI. - Honi�i, barv��i a p��buzn� plemena.
Sekce 1.3. � Honi�i mal� velikosti.
S pracovn� zkou�kou.
OFICI�LN� ZKRATKA V �R :
ANB
��SLO STANDARDU:
34/ 14. 04. 1993 (Velk� Brit�nie)
DATUM PUBLIKOV�N� P�VODN�HO STANDARDU:
12. 12. 1991

___________________________________________________________________________________